fotka
Na konci každé zimy nás většinou čeká zimní soustředění, kde si všichni oddychnou od trenažerů a naberou novou chuť na jarní veslování. Letošní zima nám ale připravila neobvyklé teplo a téměř žádný sníh. Poprvé v historii oddílu muselo být zrušeno zimní soustředění pro nedostatek sněhu přesto, že jsme měli být u moravského „ledovce“ Pradědu. Ale abychom se nenudili a zpestřili si zimu, tak si naši muži a junioři nachystali „světové“ ukončení zimní sezony. Rozhodli se, že vytvoří nový světový rekord v jízdě na trenažeru a pojedou nepřetržitě 4 dny (dosavadní rekord drželi Australané – 3 dny). A tak se půjčil projektor, vyklidila trenažerovna kromě jednoho stroje, přinesla se pohovka, stolek, židle, občerstvení, počítače, bedničky, foťák s kamerou, nachystala se spousta filmů a ve čtvrtek 20. 2. 2014 v 18.00 hod se odstartovalo za mohutného povzbuzování. Původní plán 8 lidí se musel změnit kvůli nemoci na nejdříve 6 (Kuba, Adam – Želva, Ševča, Marťa - Svišť , Martin – Omeleta a Tom), v polovině přiskočil Vodník a pokračovalo se v 7. Podmínkou k uznání rekordu jsou videozáznamy z přesedání jednotlivých účastníků, natočení vždy údajů na displeji, ale trenažer se především nesměl vůbec zastavit. To znamenalo stihnout přesednout zhruba v 5 sekundách. Kdo veslařský trenažer zná tak ví, že dvojice musí být poměrně dobře sehraná. Kluci to postupně dotáhli k dokonalosti, takže Ševa si stihl dávat pod zadek i polštářek! Nám divákům se kluci před očima občas měnili – barva tváře, kruhy pod očima, puchýře na rukou, ale k tomu byla často i sranda, veselo a dočkali jsme se i pocitu, že nás rádi vidí! Každá společnost byla vítána, každý kdo přišel je povzbudil a znamenal rozptýlení. My, kteří jsme tam byli častěji, jsme měli možnost účastnit se i filmového maratonu. Gabča Polášková s Pájou Smýkalovou se dokonce obětovaly a kromě napečených muffinů jim dělaly společnost celou noc ze soboty na neděli až do ranních hodin. Solařovic rodina jim zase přinesla koláčky v sobotu ráno přímo z pekárny (Mare – i když je fakt, že mohla napéct ?) Pepa je zásobil minerální vodou (a na závěr šampaňským) a Valča jim přichystala DVD Tom a Jerry pro rozptýlení. A Karel Novotný je přišel povzbudit s bednou banánů. No, a potom spousta dalších chodila pozorovat, jak jim to vlastně ubíhá, jak vypadají a jestli ještě žijí a vnímají… Krize přišly asi na každého, ale naštěstí vždy v jinou dobu, takže kluci za sebe dokázali zaskočit, ubrat někomu pár minut, aby se mohl třeba dospat apod. Snědlo se a vypilo velké množství všeho. Na topení se bez přestání sušilo oblečení, boty, 4 dny hučel trenažer, hrála hudba nebo se promítalo na zdi, venku se nezvykle přes celé noci svítilo na ochozech... Postupně se ale mluvilo stále méně. Naštěstí diváci a fanoušci pořád chodili, mnozí je podporovali na facebooku a tak je to hnalo pořád dál. Nikoho ani nenapadlo, že by to vzdal nebo že by se nedojelo až do určeného konce. A v pondělí 24. 2. se konečně na hodinách objevil čas - 18. hodin a s ním i CÍL čtyřdenní výzvy! Kluci za tu dobu ujeli přes 1 370 km (kdyby jeli jen 3 dny, i v délce by překonali Australany asi o 200km!). Na závěr se přišla podívat spousta diváků a známých, zatleskat jim a pogratulovat. Jejich cesta skončila a oni si ani nedokázali v ten okamžik uvědomit, co dokázali, že jsou světovými rekordmany. Najednou nastal po 4 dnech úplný klid – nehlučel trenažer, projektor, nemluvilo se… ticho bylo nezvyklé. Na řadu přišlo šampaňské, sdělování dojmů, zážitků, ale taky únava a úklid. A trenažerovna pohasla... Nyní se již zpracovávají podklady pro americkou firmu Concept 2, která eviduje vytvořené rekordy. A proč se o to vůbec pokoušeli? Kromě zpestření si zimní přípravy chtěli ukázat, že jsou nejen výborní veslaři, ale především skvělá parta. Chtěli ukázat, že i v obyčejných podmínkách lze něčeho dosáhnout, když se spojí několik faktorů – skvělá parta, dobrá příprava, organizace a podpora všech lidí okolo. A to se jim skutečně povedlo. Patří jim všem velká gratulace i obdiv! Účastníky byli: Jakub Atarsia, Adam Atarsia, Jan Ševčík, Martin Omelka, Martin Svízela, Jan Vodinský, Tom Svoboda.