Mistrovství ČR žactvo , dorost a muži do 23
- archiv
- 09.07.2012
veslařské úspěchy
- archiv
- 05.06.2012
Jarní Brno
Závodů se zúčastnili veslaři z celé Moravy a naši mladí veslaři se mezi nimi neztratili. Výborně si vedli již ti nejmladší – v kategorii mladšího žactva zvítězily na dvojskifu mladší žačky Lenka Omelková a Adriana Hrubanová a v kategorii mladších žáků si pro vítězství dojeli Radim Hladík a Vojta Nájemník. V kategorii staršího žactva si pro druhá místa dojeli skifaři Petr Skalník a Filip Novotný, na třetím místě se umístila posádka dvojskifu starších žáků Jan Šamánek a Petr Skalník a také posádka dvojskifu starších žaček Valentýna Solařová a Barbora Gajdůšková. Na 5. místě se umístily žačky Omelková Klára a Pallová Gabriela. Na párových čtyřkách se závody nepovedly oběma kategoriím, neboť v průběhu slibně rozjetého závodu došlo v každé posádce k technickým chybám, které způsobily přerušení jízdy a ztrátu dobré pozice.
V dorostenecké kategorii si výtečně vedl skifař Martin Svízela, který zvítězil v závodě dorosteneckých skifařů a navíc přidal vítězství na dvojskifu, kde ho úspěšně doplňoval Jan Solař. Společně s Radimem Húskem a skifařem z Uh.Hradiště obsadili 2. místo v závodě párových čtyřek dorostenců.
Mezi dorostenkami si trať 1500m vyzkoušely i loňské žačky Jana Pavelková a Monika Svobodová, které startovaly v závodech dvojskifů a dvojek dorostenek – jejich o rok starší soupeřky byly zatím nad jejich síly. Lépe na tom byly juniorky Gabriela Polášková a Sandra Šarová , které při prvním startu v juniorkách obsadily 2. místo na dvojskifu a 4. místo na dvojce.
V kategorii juniorů scházela otrokovickým veslařům dvojice nejlepších juniorů Martin Omelka a Jan Vodinský, kteří byli v této době na pozvání maďarských veslařů na soustředění v Budapešti. V Brně startovali jen skifaři Jan Ševčík a Tom Svoboda, kteří v závodech juniorů obsadili 4. a 5. místo na skifech a 3. místo na dvojskifu.
V průběhu měsíce května čeká otrokovické veslaře řada dalších závodů, které jsou jednak další přípravou na červnové mistrovské závody a současně i kvalifikačními závody pro mezinárodní závody dorostu a juniorů.
Množství fotografií z těchto závodů najdete na Facebooku
172 fotek pak na adrese
http://Sandra4444.rajce.idnes.cz/Brno_jarnaky_21.4._2012
- archiv
- 25.04.2012
Veslaři na mistrovství ČR
Otrokovičtí mladí veslaři prokázali již na začátku sezony výbornou připravenost. Na 13. Mistrovství České republiky na dlouhé dráze s mezinárodní účastí se dokázali prosadit mezi nejlepší.
Téměř stojatá voda a nádherné slunečné počasí bez větru vytvořily v sobotu 14. dubna optimální podmínky pro závody konané na šestikilometrové dráze laterálního kanálu mezi Vraňany a Hořínem. Veslaři startovali krátce za sebou v třiceti vteřinových intervalech. Skvěle si vedli loňští úspěšní dorostenci Martin Omelka a Jan Vodinský (na fotce), kteří na dvojce bez kormidelníka dokázali v kategorii juniorů porazit s výjimkou loňských reprezentantů všechny další, o rok starší soupeře a vybojovali tak stříbrné medaile. Šestikilometrovou dráhu projeli v čase 22:59 min. V první polovině závodního pole se umístili i juniorští skifaři. Jan Ševčík obsadil 15. místo, o 3 místa za ním skončil Tomáš Svoboda.
Výborně si počínali i dorostenci na skifech, kteří v konkurenci padesáti veslařů obsadili přední příčky. Martin Svízela se umístil na 5. místě v čase 25:25 min., těsně za ním dojel na 6. místě Jan Solař, který dráhu projel v čase 25:29 min. jako nejlepší loňský žák. Na 23. místě skončil rovněž loňský žák Radim Húsek.
Na startu byly i děvčata - loňské žačky jely svůj první závody za dorostenky a loňské dorostenky startoval poprvé mezi juniorkama . Obě posádky na této dlouhé trati na své soupeřky nestačily.
O umístění mezi nejlepšími v kategorii mužů lehké váhy do 23 let bojovali i bratři Adam a Jakub Atarsiovi. Na 4. místě se umístil Adam Atarsia, který trať 6000m ujel v čase 24:18 min, o šest vteřin později dojel na 5. místě Jakub Atarsia.
- archiv
- 19.04.2012
Akce kulový blesk
Vodovodní potrubí vedoucí od šachty u křižovatky ul.Moravní a ul.Čapkovy k loděnici bylo do země uloženo někdy v letech 1940 a vzhledem k jeho stáří asi 70 let jsme již několik roků uvažovali o jeho výměně, abychom předešli problémům s vodou při jeho poruše. Bohužel jsme uvažovali tak dlouho, až nám uprostřed letošní zimy prasklo, což jsme zjistili až při zaslání faktury na úhradu vody, která byla o 50.000,- Kč větší než normálně. S pomocí vodařů jsme našli místo, kde k poruše došlo a k našemu překvapení důvodem prasknutí nebyl mráz, ale vzrostlý strom , jehož jeden kořen vyhnul kovovou trubku tak, až praskla. Po nouzové opravě bylo jasné, že k výměně musíme přistoupit co nejdříve na jaře.
Po přípravě akce včetně teoretického vyřešení technologie napojení na obou koncích a zajištění potřebného materiálu Pepou Solařem jsme před koncem března zahájili potřebné úvodní práce , tj. ruční výkop na obou koncích potrubí za účelem nalezení skutečného vedení potrubí (provedli junioři a dorostenci) . V sobotu 31.března bylo vše připraveno k vlastní akci, která proběhla jako známý kulový blesk.
Výkop rýhy o délce 170 bm si vzal za úkol Pavel Lacina se svým strojem – práci zahájil v 8.00 hod. a výkop rýhy o hloubce 110cm a délce ca 170 bm byl hotov v 11.oo hod.
Následně Pepa Solař provedl napojení nového potrubí na stávající část potrubí u šachty a následně pak propojení nového plastového potrubí až do šachty v ženské šatně. Zde bylo nutno nejdříve odstranit starý litinový ventil a přes starou kovovou trubku protlačit novou plastovou hadici a k tomu připojit všechny nutné armatury. To vše se podařilo provést do 16.00 hod., takže mohl opět nastoupit Pavel se svým strojem. Nejdříve bylo nutno shrnout do výkopu jen část zeminy, na to položit ochranou folii a pak již mohl Pavel provést konečné zahrnutí výkopu. Práce skončily v 18 hod. a ventily v šachtě se mohly opět otevřít a voda mohla opět proudit do loděnice.
Poděkování patří všem kteří se na této akci aktivně podíleli, zvláště Pepovi Solařovi a Pavlovi Lacinovi. Malým dílem k tomu přispěl i J.Kubíček , který akci zajišťoval organizačně včetně potřebného vytyčení.
Dokumentační fotografie jsou k vidění ve fotogalerii.
- archiv
- 01.04.2012
Zimní soustředění Jeseníky
Letošní soustředění se po loňském úspěchu konalo opět na chatě Horník v Malé Morávce. Sněhu bylo moře, sluníčko svítilo kromě jednoho dne pořád a tak na závěr byla spokojenost úplně u všech.
Tady jsou stručně události jednotlivých dní:
Neděle – protože jsme letos přijeli dřív, tak jsme ještě odpoledne vyrazili na prozkoumávání běžeckých stop v okolí chaty, protože loňská zima bez sněhu nám to tehdy neumožnila. Sněžil nám nový sníh a my zjistili, že stopy jsou úžasně upravené, široké, takže holky u lyžování mohou i spolu stále kecat Vyzkoušeli jsme mazání, které se zvláště Mare líbilo celý týden Manžel Pepa pravděpodobně chtěl, aby si maximálně zvýšila fyzickou kondici Večer si jen Pája stěžovala, že jí nějak nejede levá lyže a jestli jí teda Pepa ty lyže namazal! Pan domácí jen utrousil poznámku – jak teď poznáš, která je levá?
Večer starší kluci se Zuzkou M. a Gabčou hráli Aktivity. Později prohlásili, že to byly nejlepší Aktivity, které kdy hráli. Smích se rozléhal po celé chatě. Jen my přihlížející jsme za tu chvilku nepochopili vůbec nic Pravidla byla trochu pozměněná, ale důležité bylo, že se všichni bavili.
Pondělí – pro nás začalo velmi brzy – ve 2hodiny ráno. Někdo mě začal tahat z postele a strkal mi velký sešit pod nos. K tomu vydával nepopsatelné zvuky… Zjistili jsme, že Gabča P. nemůže mluvit, protože si vyhodila spodní čelist z pantů! Prý má s tím problémy, ale zatím se jí to vždy podařilo nahodit zpět. Jen tentokrát ne. Dodnes tvrdí, že jen zívala Nastal kolotoč hledání noční pohotovosti a my zjistili, že to je téměř nepřekonatelný problém. Nakonec o půl 3 ji Pepa odvezl do Krnova. A jak odjeli, propukla Mare v neskutečný smích…. Po dotazu, čemu se tak směje řekla, že když slyšela, že se ptám na vyhozené panty, tak hleděla na dveře a přemýšlela, co že Gabča dělala a které ty dveře zničila Naštěstí se vrátili v 6 hodin oba dva – Gabča už se zavřenou pusou Tím se nám vrátila dobrá nálada a tak se není čemu divit, že ranní konverzace manželů Solařových byla velmi veselá: Mare – mám pytle pod očima. Pepa – ukaž? Mare – až mi ukážeš svůj
K tomu byl krásný slunečný den a my se všichni těšili na běžky. Starší kluci vyrazili na Alfrédku a Skřítek. Svůj kritický den si tentorkát vybral Želva – je tak silný, že při odrazu si zohnul hůlky do pravého úhlu a pak nadával zbytek jízdy. Ale nevzdal, jen štěstí, že se v blízkosti nepohyboval nikdo cizí, protože vzduchem lítala všechna možná slova. My ostatní jsme se vydali na prozkoumávání cesty do Karlova, obhlídli jsme tam sjezdovky a užívali si nádherného počasí. Někteří se učili jezdit na běžkách, mnozí na nich stáli poprvé. Největší zážitky byly při jízdě z kopce. Pája byla vděčný objekt fotografování Pády byly opravdu hodně zajímavé. A tak to zůstalo i celý zbytek týdne – pokaždé stálo za to stát po kopcem a sledovat přijíždějící – ať to byl kdokoliv od nás
Večer se hrálo pár her – u Vodníka měla největší úspěch hra „Já volám Pepíčka“ – skončil s rukou pomalovanou trestnými body. Pak se hrála hra – předávání mince čelem, bez pomoci rukou Moooc zajímavé! Některé fotky ve fotogalerii jsou vypovídající (Zuzka M. s Vodníkem vypadají fakt dobře)
Úterý – ranní rozcvička se konala v mrazivém počasí. Netušili jsme, že bylo – 20stupňů, ale bylo krásně slunečno. Měli jsme naplánovaný výlet na Praděd. Chlapi a junioři se vydali od chaty přímo na běžkách – vybrali si tu nejstrmější cestu, která mohla být. Svým zážitkem nás pak bavili celý večer. Jejich zkušenost se pak také projevila na karnevale – Tom cestou přes mobil sledoval na GPS kam mají jít, Kuba to jistil kompasem, takže našli aspoň cestu na sever Pepa se málem ztratil a mnozí si přivezli krvavé puchýře. Převýšení na 6km měli 700m a když panu domácímu řekli čas, za jaký to zvládli, tak je jen souhlasně pochválil, že jsou fakt dobří. Pro nás bylo úspěchem, že se všichni nakonec vrátili.
My ostatní jsme si dali tradiční trasu na Švýcárnu a všechny popoháněla myšlenka na výborné kynuté knedlíky s borůvkami. Nejvíc si na nich pochutnaly žačky Mare měla tentokrát skvěle namazané, protože přes vosk od svého muže si půjčila a namazala podle Rádi – mladšího žáka. Byla to její nejlepší jízda týdne Túra některé tak zmohla, že na chatě místo odpoledního běhu usnuly – Barča s Pájou. Holky jsou ale tak zodpovědné, že chtěly jít i v 8hod. večer, když se probraly
Večer měl největší úspěch Twister. Zvláště, když „točil“ ručičkou Želva…. Proto byla dvojice Martin + Martin tak propletená, že jediné štěstí je, že oba jsou bývalí gymnasti. Kluci hledali, která končetina je vlastně jejich a často si je pletli. Nakonec ani nevěděli, která je pravá a levá Nejdelší hru měla Pája s Marťou S. A když Marťa S. hrál s Honzíkem, tak prohlásil hlášku dne – chci cítit Tvé teplo Což samozřejmě myslel s nadsázkou!
Středa - zase nás probudil krásný slunečný den. Junioři a dorostenci vyrazili s Pepou na Hvězdu a chlapi na Alfrédku. My se vydali taky směrem na Hvězdu. Ráno se Gabča P. ptá Pepy – jak je dlouhé to stoupání? Pepa – 100metrů! Já – znáš Pepu? Přidej jednu 0! Pravdu jsem měla já… Cesta tam byla pro nás v podstatě stále do kopce a tak nazpátek dostala Gabča pokyn – když budeš padat, padej dozadu, ne na pusu! Vyrazili jsme, sjezd to byl úžasný, krásná široká stopa, užívali jsme si to všichni. Jenže pak došla zpráva – Gabča spadla, teče jí z nosu krev! Naštěstí pusa zůstala na svém místě Zhodnotili jsme, že ten výšlap za to stál. Jen tradičně si to nejvíc „užívala“ Mare. Prohlásila památnou větu – „připadám si jak na trenažeru na běžky. Jedu, makám, ale v podstatě stojím na místě“ Takže kdo si chce zatrénovat na běžkách a ne jít někam daleko, stačí dát namazat lyže Pepovi
Odpoledne byly naplánované sjezdky a odpočinek. Na některé začala doléhat únava. Zvláště po tom, co se klukům cesta na Hvězdu protáhla a vrátili se víc jak o hodinu a půl později, než si mysleli. Někteří toho měli plné zuby a i když se odhodlaně vydali na sjezdky, tak to raději ukončili dříve. Večer byl na chatě velice rychle klid.
Čtvrtek – byl to jediný den, kdy se zatáhlo a foukalo. Junioři se dali směrem Alfrédka, chlapi nejdřív na Hvězdu a pak za nimi na Alfrédku. Dorostenci už zůstali s námi ostatními a jeli jsme směr Karlov a pak se jezdilo ve stopě v lese, aby na nás tolik nefoukalo. Zhodnotili jsme, že největší pokrok udělala mladší Gabča – ta nikdy nestála na lyžích a ve čtvrtek to již na běžkách zvládala skvěle. Ale zlepšili se všichni! Starší kluci dojeli až dopoledne. Mladší šli pak na sjezdky, pokud chtěli. Nakonec se ale všichni sešli u stavby obrovského sněhuláku, který měl i běžky. Stavba skončila tradičně – házení se do sněhu, krmení sněhem a jiné, podobné hrátky Martinové si na závěr zaskákali salta do hlubokého sněhu.
Všechno směřovalo k večeru a k tradičnímu karnevalu. Letos nás navštívili:
Partička ( Filda, Honza Š., malý Ráďa), proběhla velká módní přehlídka Kraviček (Valča, Lenka, Pája, Barča, Klárka, mladší Gabča) s moderátorkou Dankou. Jako jejich garde a uvaděč jednotlivých soutěžících se jim nabídl Kuba. Vítězkou byla zvolena Klárka Dál za námi s „Možná přijde i kouzelník“ – přijeli herci Kaiser s Lábusem (Honzík s Ráďou), kteří si zahráli na paní učitelku a žáka. Situaci měli obzvlášť těžkou, protože přítomní se aktivně účastnili jejich „zkoušení“ A pak jsme měli představení o tom, jak se vlastně chodí na Praděd – Vodník a Tom turisti-běžkaři (Tom se svou GPS v mobilu), nachystané byly 3 laviny (Želva, Martin S., Ševča), Zuzka M. s Marťou představovali některé jiné běžkaře-účastníky a Kuba s Gabčou P. byli počasí. Počasí Vodníka velice překvapilo – na horách samozřejmě může pršet…(kýbl vody), může i sněžit (2 hrnky mouky na Vodníkovi) a může taky spadnout lavina! Nakonec Vodníka zavalily laviny všechny tři
Kromě toho nás navštívila spousta princezen, pirát apod. Od veslařů nejmladší byla princezna Terezka, která vystoupila s dědou Jirkou Společně přednesli básničku a Jirka Otépka k tomu přidal několik dalších veslařských, vlastních básniček – např. o dorostenkách, o p. Pátkovi aj. Básničky měly ohromný úspěch! Kočička Anička nám pak krásně zatancovala.
A nad vším měly dozor 2 zdravotní sestřičky, které zachraňovaly turistu Pepu
Po karnevalu se hrály ještě hry a poslední večer u starších pokračoval do pozdních hodin Někteří si pak ráno „za odměnu“ zaběhali kopečky. Ale všichni ve zdraví přežili
Pátek – zase slunečný, krásný den, tentokrát už bez rozcvičky. Původně se počítalo i s běžkami, ale sníh byl poměrně rozměklý a tak zůstalo u sjezdek. Všude v okolí se válely mraky a jen my se slunili pod sjezdovkou jako někde u moře. Užívali jsme si poslední hodiny na horách a byli rádi, že to všichni ve zdraví přežili. Spokojeni byli snad úplně všichni, jediné rozčarování bylo z toho, že musíme domů.
- archiv
- 11.03.2012
Zápis ze schůze výboru a trenérů
- archiv
- 04.03.2012
zimní závody v Piešťanech
- archiv
- 09.02.2012
Veteránské setkání v roce 2012
- archiv
- 21.01.2012
Opustil náš Tomáš Mráček
- archiv
- 11.01.2012